Vzpomínka

Vzpomínám na to ráno,
vzpomínám, ještě příšeří,
pár krátkých tónů na piano
a pak vodopád černých kadeří.

Vzpomínám na tu záři,
když se úplně roztmělo
a já jako gryf v bestiáři
složil jsem křídla jako leporelo.

Dalas mi knížku,
knížku poezie
s vůní po františku
a prý, jestli nevím, čí je.

Říkám, to je osud
a sám jsem tě za ruku vzal,
tu knížku miluju dosud,
ale tebe nikdy jsem nemiloval.