Sbohem

Kdopak jsi paní a kam se ubíráš?
Něco ti brání se nabídnout dráž.
Jsou to tvé oči, nebo zmrzlé kaluže?
Jak štíty červotočí se mi vpíjí do kůže.

Vymknutá z pantů mi přicházíš vstříc
A pláč mendikantů ti omývá líc.
Už zdáli mě zdraví tvůj slavičí zjev,
jdem usměvaví, ale cedíme krev.

Sbohem, buď sbohem dřív, než zmizím v tmách.
Věčnost je mnohem víc než jen strach.
Sbohem, buď sbohem a pozdravuj svět.
Za každým rohem se ohlížím zpět.

Kdopak jsi paní a kam se ubíráš?
Láska je zdání a někdy persifláž.
Už v podvečer mizí nad tisíci střech.
Bylo to ryzí a byl to jen vzdech.

Sbohem, buď sbohem dřív, než zmizím v tmách.
Věčnost je mnohem víc než jen strach.
Sbohem, buď sbohem a pozdravuj svět.
Za každým rohem se ohlížím zpět.