Zášť

Když nic mi běží k ničemu
a hlava bolí záští
jistě k jiné nebo k jinému
poznovu
spěchá ve vší skromnosti
a věčně šedém plášti
jedna ženská s taškou radostí
k domovu

Možná je to ta kterou mám rád
a možná je to ta kterou miluju

Na kůlu vprostřed pokoje
mám nahou dívčí kresbu
a někdy po ní toužím
jako po soše
má v sobě sílu levhartic
i přízrak písní z Lesbu
a s každou ranou víc a víc
rozkoše

Možná je to ta kterou mám rád
a možná je to ta kterou miluju

Jak skoupá je má nenávist
když nedovedu střílet
jak skoupá je má hrdost
někde na mezi
místo jizev na duši
jen fleky z rybích filet
a místo čáry života
hovězí

Možná je to tím že to mám rád
a možná že jsem jen malej darebák