Odpočiň si, Sáro

Odpočiň si Sáro obrať list a vzdej se mi pro všechno na zemi u tvých nohou Sáro Pamatuješ Sáro tehdy v létě v obilí jsme spolu kouřili cigaretu Sáro V tom pšeničném poli kde ležet tak bolí jsme spolu leželi V té pěně všech věcí v té smyslné kleci v tu slavnou neděli My smělí nesmělí jsme spolu neměli nic než retko, Sáro Je to k smíchu, Sáro jako tehdy v pšenici pohleď v levici mám dvě sparty, Sáro Ten nebohý kdosi kdo na zádech nosí tvou lásku a tvůj klid ten zocelen z boje pak příkoří tvoje snad musí odčinit kněžno, ztrácím nit můj bože, chtěl bych mít jeho záda, Sáro