Než zazvoní hrana

Povídá mi ta moje prej dej si bacha
a narovná si pásek z hadiny
jestli prej se někdy dotknu nějakejch bab
hubu že mi rozvalí
A za pár minut na to zvoní brácha
a za ním nějaký vzdušný holčiny
a říká když s ním nevobjedu nejsem chlap
těchle vosum Mařen z Magdaly

Ale já přece nejsem
jenom tak nějakej dej sem
ale já přece nejsem
jenom tak nějakej ostrov

Někde v patře hrajou věčný hrátky mládí
tančí a strop je houští kastanět
a přitom tiše šeptá poklopec
tu velikou lež jako věž
Jen se směju ale stejně mi to vadí
a ptám se matko kolik je mi vlastně let
říká právem no to už není moje věc
Oblíkni se nastydneš

Ale já přece nejsem
jenom tak nějakej dej sem
ale já přece nejsem
jenom tak nějakej ostrov

Mám rád každýho a milován jsem všemi
a s vojskem sobě rovných překročím
všechny meze všechny zákony a cíle
všechno dobrý všechno zlý si ochočím
Ať zvoní zvony na nahatý zemi
Ať světlomety perou do očí
Ať každej ví že přišla moje chvíle
ať to každej ví a chystá obročí

Slyším že někde snad se stala chyba
někdo zalhal někdo zapomněl či spal
bylo horko nebo možná velkej mráz
a někdo ukrad peřinu
Víš nejsem delfín ale ani malá ryba
a už dlouho nemám proč bych sobě lhal
bude ráno a ty říkáš dej mi čas
a já nemám ani vteřinu

Já přece nejsem
jenom tak nějakej dej se
já přece nejsem
jenom tak nějakej ostrov