Na Španělských schodech

Text: Robert Křesťan

Na Španělských schodech se stmívá, v zátylku světa zní zvon, jsi nenápadná a nepůvabná, ale chtivá jak Napoleon.

Právě se protrhly hráze. Právě teď nevím co s tím. Právě jsem zaplatil draze. Právě jsem zapálil Řím.

Vždycky jsem chtěl stavět lodě, po mořích plout, s větrem snít: ta neodbytná a nenasytná touha se nepotopit.

Právě jsem objevil Zemi. Právě jsem překročil Don. Právě jsem hýčkaný všemi. Právě já historión.

V sedanských blindážích sládne i náš hořký a ztracený svět: ta nedůtklivá a věčně živá nevůle odpovědět.

Právě vzdal jsem se zlému. Právě tak vzdám se i vám. Právě jsem uvěřil všemu. Právě se připozdívá, připozdívá.

Texty