Na plese vévodkyně z Richmondu

Na plese richmondské vévodkyně jsem nakonec pochopil tvou malou lež o půlnočních orgiích v místním kině a vášni hladové jak Bangladéš Stála jsi bílá jak balerína v tom neřestném tichu když jakýsi Řek zpíval že takhle se zapomíná na hrůzy pekla i na zítřek Ten Řek věděl přesně o čem zpívá měl pět tisíc let a tisíc válek na svém hřbetu a věděl dobře že na svět se dívá líp přes tvoje nohy než přes mušketu Když jsem tě odmítl že není to vhod že plukovník čeká i chrabrý můj šik řekl mi Řek že jsem idiot že nejsem voják jen romantik Hrůza i bolest i krása i slast se nedělí nespí a nepromíjí svedu tě zítra až zachráním vlast zítra až zvítězím v Belgii