Až nás smrt rozdělí

Až koně odletí
do noci, do zahrad Jericha,
až naše objetí
proplyne do ticha,
až ústa tvá budou uzamčená,
jako bych líbal jednu z trojských bran:
budu jen pária beze jména,
už neopíjen a nemilován.

Až dozní výstřely
z karabin v ulicích nad námi,
až nás smrt rozdělí
modrými vodami,
až dovoní sklenky po kořalce
i polštář po kartářce Markétě:
pak bude po písni, po válce,
po lásce, bude po světě.